Porota 2025

Producent ve společnosti Fairytale Production s.r.o. Společnost stojí za úspěšnou pohádkou Tajemství staré bambitky 2.

Český spisovatel a scenárista. Svou profesionální kariéru začal v České televizi, kde režíroval několik dokumentárních filmů, např. Modlitba pro Martu (příběh legendární písně Marty Kubišové a její role v československých dějinách) nebo Několik minut s Milošem Formanem (portrét slavného českého režiséra).
V roce 1993 se odstěhoval do Los Angeles a nastoupil na filmovou fakultu UCLA.

Během studií pracoval jako asistent šéfa vývoje Roba Kershnera ve firmě proslulého krále „B“ filmů Rogera Cormana The Concorde-New Horizon. Jako Associate Producer se podílel na výrobě nezávislého Amerického filmu, indie-drama, Falling Sky (1997) v hlavní roli s Britanny Murphy a Karen Allen.

Po trvalém návratu do Čech nadále pokračoval v kariéře scenáristy a kreativního producenta. Za posledních cca dvacet let napsal nebo se podílel na vzniku několika televizních seriálů a filmů, které vždy měly vysokou sledovanost – První republika, Vyprávěj, Sněžný drak, Ordinace v růžové zahradě 2…

V srpnu roku 2021 mu vyšel v nakladatelství Euromedia první román Debutantka. Volné pokračování vyjde v roce 2022 pod názvem Devátý neznámý.

Obor režie na FAMU vystudoval v letech 1976–1981, vedoucím pedagogem byl Jiří Sequens. Do roku 1991 byl zaměstnancem Filmového studia Barrandov, po jeho privatizaci se v roce 1991 ocitl na volné noze a jako osoba samostatně výdělečně činná pracuje pro film, televizi a divadlo. Před prací režiséra pracoval na šestnácti filmech jako pomocný režisér či asistent (filmy Páni kluci, Jakub, Kočičí princ, Všichni musí být v pyžamu, Dům na Poříčí, Jako zajíci…). Jeho prvním samostatným filmem byl koprodukční snímek Čarovné dědictví z roku 1985.

Specializuje se na adaptace světové klasiky (např. Lakomec, Brouk v hlavě, Kean, Návštěva staré dámy, Azrael, Anděl smrti, Bohatství slečny Kronkiové…). Filmové, televizní či divadelní scénáře si píše většinou sám. Je scenáristou mnoha filmů, například Nesmrtelná teta, Čarovné dědictví,Freonový duch, Rebelové, Válka barev či Hlídač č. 47. Úzce spolupracoval s dramatikem Jiřím Hubačem (společně připravili tituly jako Generálka Jeho Veličenstva, Falešné obvinění, Hodina klavíru, třídílný Arrowsmith aj.). Napsal libreta k divadelním muzikálům Golem (zhudebnil Karel Svoboda), Rebelové či Adam a Eva. V roce 2021 napsal novou verzi divadelního muzikálu Rebelové, premiéra proběhla v Hudebním divadle Karlín.

Otto Hofmann je syn scenáristy a spisovatele Oty Hofmana. Přestože se Otto nevydal ve šlépějích svého otce, otcovu práci ctí a snaží se ji stále připomínat. Otto vystudoval ČVUT a jako stavař působil např. v Africe, kde se věnoval výstavbě tepelných a vodních elektráren. Když se začala objevovat psaná postava Pana Tau, bylo Otto Hofmannovi 12 let. První pilotní film Pan Tau vznikl pak v roce 1966. A jak sám Otto říká: „Nebral jsem tátu jako spisovatele nebo scénáristu, ale jako tátu, který mi byl kamarádem a nikdy mě nezklamal. A nyní po letech, když se dívám na svého otce z pohledu seniora, objevuji velikost jeho tvorby a umění psaní. Otec dokázal v pár slovech velmi trefně vyjádřit podstatu celé myšlenky a uměl zaujmout“. Letos by bylo autorovi nesčetně děl panu Otu Hofmanovi 95 let.

V roce 1953 – tedy ve svých šestnácti letech – se B. Zelenková (tehdy ještě Fiedlerová) seznamuje s budoucím manželem Otto Zelenkou, který v té době studuje na FAMU dramaturgii a scenáristiku. O. Zelenka, od roku 1954 dramaturg v Československé televizi a později i ve Filmovém studiu Barrandov, má vliv na její rozhodnutí studovat na DAMU obor divadelní věda a dramaturgie, dokonce ji sám připravuje na přijímací zkoušky. B. Zelenková je přijata a od druhého ročníku spolupracuje s tehdy novým médiem – televizí. V roce 1960 se po dokončení studia stává televizním dramaturgem pro původní dramatickou tvorbu.
Jako dramaturg se podílí na televizních filmech a seriálech realizovaných podle scénářů jejího manžela – je například dramaturgem známých a úspěšných seriálů F. L. VĚK (1970), CIRKUS HUMBERTO (1988) i vůbec prvního velkoryse pojatého historického seriálového projektu Československé televize SŇATKY Z ROZUMU (1968) a jeho pokračování ZLÁ KREV (1986). Více spolupracuje také se scenáristy J. Z. Novákem (např. úspěšné tv. filmy JAKO KNÍŽE ROHAN z r. 1983, GOBSECK z r. 1985, DVĚ Z PAŘÍŽE z r. 1988) a Jiřím Šotolou (zdařilé tv. filmy WATERLOO z r. 1967, BELLEVUE z r. 1969 a další). Za zmínku jistě stojí i její dramaturgická práce na scénáři Vratislava Blažka k tv. filmu OBŽALOVANÁ (1969).

Jméno B. Zelenkové se od 90. let objevuje i v souvislosti s tvorbou jejího syna, režiséra a scenáristy Petra Zelenky. Zahrála si postavu matky v krátkometrážní komedii NEDĚLEJTE NIC, POKUD K TOMU NEMÁTE VÁŽNÝ DŮVOD (1991, rež. J. Hřebejk), natočené podle scénáře P. Zelenky. Společně s manželem se objevila ve snímku ROK ĎÁBLA (2002), který jejich syn režíroval. Manželům Zelenkovým také vděčíme za geniální motiv státní hymny ve filmu SAMOTÁŘI (2000, rež. D. Ondříček), k němuž napsal scénář taktéž P. Zelenka.

Herec Jan Šťastný se narodil v roce 1965 ve Zlíně. Na televizních obrazovkách se objevoval už od dětství, například v seriálu Jedno malé sídlisko (1978) nebo v pohádce Za humny je drak (1982). Herectví vystudoval na pražské DAMU, po studiích pak vystupoval na prknech Národního divadla. V roce 1992 přijal angažmá v Divadle na Vinohradech, kde působí dodnes. Jana Šťastného proslavily především seriály. První velkou roli získal v seriálu Rodáci, známý je také kvůli svým rolím v seriálech Život na Zámku či Zdivočelá země. Velkou popularitu se mu podařilo získat díky seriálům Pojišťovna Štěstí a Ordinace v Růžové zahradě. Zahrál si i v oceňovaném Vyprávěj, objevil se také v divácky oblíbeném Labyrintu (2017) a mnoha dalších. V současné době jste ho mohli vidět v seriálech Krejzovi a Slunečná. Co se filmografie týče, diváci jej mohli vidět v legendárním snímku Je třeba zabít Sekala či komediálním snímku Václav a v celé řadě televizních filmů. Honza se také aktivně věnuje moderování, rozhlasové tvorbě, audioknihám a dabingu, přičemž několikrát propůjčil hlas takovým hvězdám jako je Antonio Banderas nebo Mel Gibson, jeho typický sametový hlas mohou diváci zaslechnout i v četných zahraničních seriálech.

Lucie Konášová, absolventka katedry scenáristika a dramaturgie FAMU, byla ve své době jednou z nejžádanějších českých scénáristek. Její scenáristická tvorba je tak trochu jako „oheň a voda“. Zahrnuje jednak tuctové televizní seriály komerční provenience (např. Ordinace v růžové zahradě, Obchoďák), dále několik více či méně zdařilých pohádek (včetně vánočního hitu Anděl páně), ale určitě i pár velmi kvalitních dramatických filmů. O ten první z nich (Vůně vanilky) se, jak vzpomíná sama Konášová v rozhovoru pro idnes.cz, tak trochu zapříčinil scenárista Eduard Verner. Tomu nechala dotyčná přečíst svůj námět zamýšlený původně jako bakalářská povídka. Nakonec z toho vznikl velmi působivý film o milostném románku emancipované ženy žijící na vesnici v nenaplněné vztahu v době těsně po osvobození Československa.

Kromě toho se Konášová spolu se svým manželem Josefem Konášem podílela na scénáři filmu z období heydrichiády Operace Silver A, nebo sama napsala televizní film Sama v čase normálnosti, zachycující netradičním způsobem období normalizace.

Radim se dlouhodobě věnuje otázkám mediálního vzdělávání a role médií v našich životech. Působí na Fakultě sociálních věd UK, kde motivuje studenty žurnalistiky a mediálních studií k šíření mediální osvěty. Vytvořil mnoho metodických materiálů pro učitele a napsal řadu publikací zabývající se mediální gramotností. Aby to nedělal tzv. od stolu, vyučoval mediální výchovu na několika školách. Působil jako scénárista vzdělávacích s soutěžních pořadů pro děti a mládež, spolupracoval zejména s ČT. Žije ve Velvarech, kde je již osmým rokem starostou a nadšeným oživovatelem společenského dění. V čele průvodu natvrdlých každoročně donáší vařená vejce v nůši na Karlův most a razí tvrdovaječnictví jako jediný správný světonázor. Do poroty studentské tvorby v Ostrově jezdí již 15 let a každý rok se těší!

Český scenárista a dramaturg, v letech 2009 až 2021 byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Po absolvování gymnázia vystudoval v letech 1975 až 1980 obor scenáristika a dramaturgie na FAMU a získal titul Mgr. Už během studia vydal dvě prozaické knihy – Poslední polonahé prázdniny (Melantrich 1978) a Dlouhá samota (Mladá fronta 1980). FAMU absolvoval celovečerním filmem AEIOU (námět, scénář a režie spolu s Dušanem Kukalem). Ten byl však deset let v trezoru a autorům hrozilo vyloučení ze školy. V letech 1981 až 1991 se živil jako scenárista a dramaturg Filmového studia Barrandov. Od roku 1992 pracoval jako kreativní ředitel významných komunikačních a reklamních agentur – Young & Rubicam a Česká reklamní/TBWA (1992–1997), Ark/Thompson a Publicis (1999–2004) či Trilabit a Size (2006–2009). Mezi lety 1998 a 1999 byl ředitelem programu TV Prima a České televize. V letech 2005 až 2006 působil jako ředitel odboru komunikace na Ministerstvu kultury ČR. Od roku 2005 také přednáší na Katedře marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.